Trasa
Stezka je 4,5 km dlouhá a vede ze Žamberka po zelené turistické značce do Kunvaldu. Začíná u léčebného ústavu Albertinum v Žamberku a končí u památníku J. A. Komenského v Kunvaldě.
Stezka vede nenáročným terénem a je vhodná pro pěší i cyklistické výlety, nejlépe si ji ale samozřejmě vychutnáte pěšky.
Z centra Žamberka, z Masarykova náměstí, se dostanete na začátek naučné stezky ulicí Hlubokou, přes most a dále ulicí Albertovou. Za pivnicí Na Kopečku odbočíte vpravo a cesta Vás dovede již po zelené turistické značce k odbornému léčebnému ústavu Albertinum.
Obsah
Naučná stezka Žamberk – Kunvald Vás seznámí nejen s řadou zajímavostí, rostlinstvem, živočichy, ale také s některými významnými rodáky zdejšího kraje.
Zastávka č. 1 – Žamberk
Žamberk – je nazýván branou do Orlických hor. Leží v údolí Divoké Orlice v nadmořské výšce 465 m n. m. v severovýchodní části Pardubického kraje. V současné době má asi 6 000 obyvatel. Město vzniklo ve 2. polovině 13. století na místě původní rolnické slovanské osady při důležité obchodní cestě spojující Moravu s Kladskem. V 15. a 16. století patřilo město pánům z Bubna z litického panství a pánům ze Žampachu. 16. století se stalo obdobím velkého rozmachu řemesel, v 18. a 19. století se zde rozvíjel textilní průmysl, strojírenská a potravinářská výroba.
V centru města se nachází renesanční zámek vystavěný v roce 1575, k němuž přiléhá park v anglickém stylu. Za povšimnutí stojí také barokní kostel sv. Václava, klasicistní budova radnice, empírová kašna a morový sloup na Masarykově náměstí. K vyhledávaným místům patří Tyršova rozhledna nebo kaple sv. Rozálie.
Zastávka č. 2 – Odborný léčebný ústav Albertinum
Léčebna nese název po slavném vídeňském chirurgovi, žamberském rodáku, profesoru MUDr. Eduardu Albertovi (*1841 †1900). Od roku 1905, kdy se stalo Albertinum majetkem Českého pomocného zemského spolku pro nemocné plicními chorobami, sloužila léčbě tuberkulózy. Součástí léčebny je rozsáhlý park, který nechal založit sám profesor Albert a který sloužil a slouží k příjemným procházkám pacientů.
Zastávka č. 3 – Dymlovský rybník
Dymlovský rybník – má rozlohu téměř 3 ha a je vybudován na struze, která přivádí vodu z Rokytenky. Byl zbudován pro pohon Lauterbachova mlýna, který stojí na jeho břehu. Postaven byl roku 1752. Rybník a jeho okolí je významným biotopem pro rostliny i živočichy vázané na vodní plochy. Rostou zde různé druhy ostřic, pcháč potoční, prvosenka vyšší, kosatec žlutý, rákos a orobinec širokolistý. Na suché stráni nad cestou se zachoval zbytek dubohabrového lesa s charakteristickou květenou, jako lilie zlatohlavá, hrachor jarní, strdivka nicí, ptačinec velkokvětý, plicník lékařský a další. Najdeme tu i prstnatec májový, naši nejběžnější orchidej.
Zastávka č. 4 – Ptačí společenství rybníka Dymlova a jeho okolí
Rybník s přilehlým mokřadem, loukami a lesíky vytváří vhodné prostředí mnoha ptačích druhů. Můžeme zde zahlédnout kachnu divokou, zavítá sem i polák chocholačka a ledňáček říční. Tok Rokytenky a její okraje s keřovým a stromovým patrem hostí skorce vodního, červenku obecnou, konipasa horského, rákosníka zpěvného, pěnici černohlavou nebo pěnici slavíkovou. Zalesněné okolí s loukami obývají káně lesní, poštolka obecná, drozd kvíčala, drozd zpěvný, holub hřivnáč, brhlík lesní, zvonek zelený, budníček menší a pěnkava obecná. Při zachování a postupném zlepšení životního prostředí lze očekávat další rozvoj avifauny, podmínkou je i ohleduplnost a citlivý přístup návštěvníků lokality.
Zastávka č. 5 – Podzemní jezero na Žambersku
Hluboko pod povrchem zdejšího terénu se nacházejí bohaté zásoby podzemní vody, která má nejen velmi dobrou jakost, ale i vynikající chuť. V povodí Rokytenky byla průzkumnými pracemi ověřena rozsáhlá nádrž podzemní vody o objemu více než 1 milion m3, ze které město Žamberk prostřednictvím vrtaných studní odebírá podzemní vodu.
Zastávka č. 6 – Geologické poměry
Malebný kraj pod Orlickými horami, ve kterém se střídají táhlé hřbety s terénními úvaly, vděčí za svou neopakovatelnou tvářnost své geologické minulosti. V období druhohor před více než 100 miliony let bylo toto území zaplaveno mořem a na jeho dně se usazovaly písky a jíly. Po ústupu moře se usazeniny změnily v pevné pískovce a opuky. Ve třetihorách byly poté zdejší horniny vystaveny mohutnému bočnímu tlaku, když se na území dnešního Slovenska vytvářely Tatry. V důsledku horninových tlaků se velmi mocné vrstvy usazenin včetně svého krystalinického podloží vymodelovaly do mohutných vrás, kterým říkáme synklinály (úvaly) a antiklinály (hřbety). Vysoko vyzdvižené Orlické hory byly poté vystaveny mohutným erozním účinkům, takže původní opukové vrstvy byly činností větru a vody odneseny a zůstalo zde jen pevné krystalické jádro tvořené rulami a migmatity, jejichž barevnost a provrásnění můžeme obdivovat v oblasti Zemské brány.
Zastávka č. 7 – Rokytenka
Pramení dva kilometry severovýchodně od Horní Rokytnice a ústí zprava do Divoké Orlice pod Žamberkem. Plocha povodí je 63,2 km2 délka toku 16,8 km a průměrný průtok u ústí je 1 m3 za sekundu. Jedná se o vodohospodářsky významný tok s čistou vodou, v níž můžeme spatřit pstruha obecného, vranku obecnou, jelce tlouště i okouna říčního.
Zastávka č. 8 – Profesor PhDr. et MUDr. František Bílek, DrSc.
Profesor PhDr. et MUDr. František Bílek, DrSc. (*1885 †1972) – narodil se ve Slaném, ale valnou část svého dlouhého a neobyčejně plodného života strávil v rodišti svých předků, v Kunvaldě. Ovládal dokonale všechny obory biologických věd, které přednášel na vysoké škole v Praze i ve Vídni. Vyznal se velmi dobře v historii a umění. V době své vrcholné vědecké činnosti se stal přímým pokračovatelem prvních průkopníků moderní genetické vědy v celosvětovém měřítku.
Zastávka č. 9
Kunvald – je nevelká, ale historicky významná obec. V roce 1457 byla založena bratrem Řehořem jednota bratrská. V letech 1649 – 1670 byl biskupem jednoty bratrské humanista, myslitel a pedagog Jan Amos Komenský. S odchodem často pronásledovaných bratří z vlasti je spjata pověst o lípě, která vyrostla ze tří polosuchých větviček a která tu stojí již několik století jako Bratrská lípa.
O naučné stezce
Naučná stezka Žamberk – Kunvald byla vybudovaná společným úsilím ČSOP v Žamberku a města Žamberk v roce 1997. Vede malebným okolím dvou obcí a má celkem 9 zastávkových míst.
Aby naučná stezka opět plnila svou funkci, bylo nutné ji v roce 2010 opravit a některé údaje na informačních tabulích aktualizovat. Na realizaci obnovy se kromě členů ZO ČSOP Žamberk podílel také odbor životního prostředí a zemědělství MěÚ Žamberk, s textem a obrázky na tabulích č. 5 a 6 odborně pomohl RNDr. Svatopluk Šeda, a finančně přispěl Pardubický kraj, město Žamberk a městys Kunvald.
Fotografie ze slavnostního otevření obnovené naučné stezky.
